Vyhledat

Informační SMS

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1
Poplatky 2024
2
Pozvánka č.1/24
Poplatky 2024
3
Veřejná vyhláška CHKO
Oznámení o zveřejnění dokumentů Svazku obcí Podoubraví_2024
Poplatky 2024
4
Poplatky 2024
5
Poplatky 2024
6
Poplatky 2024
7
Poplatky 2024
8
Poplatky 2024
9
Oznámení o zveřejnění dokumentů obce Klokočov_2024
Poplatky 2024
10
Poplatky 2024
11
Poplatky 2024
12
Poplatky 2024
13
Poplatky 2024
14
Poplatky 2024
15
Usnesení č.1/2024
Poplatky 2024
16
Poplatky 2024
17
Poplatky 2024
18
Poplatky 2024
19
Poplatky 2024
20
Poplatky 2024
21
Poplatky 2024
22
Poplatky 2024
23
Poplatky 2024
24
RO č.8
Poplatky 2024
25
Poplatky 2024
26
Pozvánka 1/24 kraj Vysočina
Poplatky 2024
27
Poplatky 2024
28
Poplatky 2024
29
Poplatky 2024
30
Poplatky 2024
31
Poplatky 2024
1
Pozvánka č2/2024
Poplatky 2024
2
Poplatky 2024
3
Poplatky 2024
4
Poplatky 2024
Drobečková navigace

Úvod > Stará sruktura > Napsali o nás

Napsali o nás

 

Dialog lípy s králem

           Jiří Boháč

 

„S pokorou teď  skláním hlavu                                  To byla slova slavného muže,

před tebou, má krásná paní,                                     kterými s lípou rozmlouval.

co dnes věštíš velkou slávu                                      Pak  kvetly  a  odkvétaly růže

mému panování.“                                                      a čas se až k dnešku posouval.

 

„Ty, budeš moudrým, Karle, králem                         Teď přišla ta slavná chvíle,

Tak, radujme se, hudbo, hraj!                                   o které lípa věděla,

Lid nebude trpěti málem                                           kdy práce, umění a píle

a v české zemi bude ráj.“                                          tuhý boj s časem sváděla.

 

„Tvá slova, ta mě těší.                                              Hle, nový prapor Klokočova!

A bude cílem mého snažení,                                    V historii symbol moci!

by moji věrní Češi                                                     S ním zrodila se éra nová:

v Evropě byli vážení.                                                 Klokočov s geniem loci.

 

Věřím, že v této krásné obci,                                    Potom znak s obrazem stromu,

kde všude roste klokočí,                                           co s praporem kněží světí,

nebudou nikdy žíti sobci,                                          ukáže všem cestu domů

co prostý lid jen zotročí.“                                          z cest zbloudilých dětí.

 

                                                                                  Klokočovu přeji štěstí,

       v jeho čele moudré hlavy,

       co dokážou obec vésti

       v regionu Podoubraví.

 

http://cestovani.idnes.cz/vylet-kolem-secske-prehrady-d12-/tipy-na-vylet.aspx?c=A121129_113808_kolem-sveta_tom


http://www.turistika.cz/trasy/zeleznymi-horami-z-klokocova


http://www.heraldickamista.cz/vysocina/obec-klokocov/

 

Výstřižek z novin Cesta Vrchovinou

výstřižek z novin

To je má Vysočina,

Jiří Boháč

Vysočina, má matka i má láska.
Idol, co chránil mě a chrání dosud.
Ta hladí mě, jak matka dítě laská,
Vysočina, můj život i můj osud.
   
Železné Hory s kopcem Spálava,
pak Klokočov u řeky Chrudimky,
  Chotěboř, Hlinsko, Žďár a Sázava,
mé stálé sny a živé vzpomínky.
     
Německý Brod, dnes zvaný Havlíčkův,
Veselý Kopec s čerstvým perníkem,
Kameničky a obraz Slavíčkův,
Dáma s červeným letním deštníkem.
    
Mám taky rád Kavána a Jambora,
oba Šejnosty, Mahlera i Pruchu,
v únoru masopustního tambora,
co zvedá prestiž cestovního ruchu.
 
Taky Humpolec, Telč a Slavonice,
řeky, okolní rybníky a háje,
vísky, městečka, smrky, borovice,
i všechno, co v kraji kvete a zraje.

Pak Maleč mám rád, kapličku, továrnu,
hranickou pilu a staré Hradiště.
Naši hospodu a vedle kovárnu,
pšeničná pole i prázdná strniště.

Tady je už vlastně všechno moje.
žulový balvan, malý kamínek,
v Doubravce pstruzi i včelstev roje,
i pláč a první úsměv miminek.

Tady mám svůj rod, kořeny, svou lásku.
Ten tvrdý kraj je můj věrný kamarád.
Už umím odpovědět na otázku,
proč mám jej a vždycky budu míti rád.

Báseň od rodáka z Klokočova pana Jiřího Boháče

 Věřím

                                                            

Věřím,

že i zítra budou stromy vonět jarem,

že rudá růže znovu rozkvete,

že veselá píseň rozletí se krajem,

a člověk bude zase dítětem.   

                          

Věřím, 

že na poli místo obřích skladů

zase bude zlaté obilí,

a že dějiny Pražského hradu

nebudou psát mocí opilí.

                       

Věřím

i v opravdovou lásku

a v nový svět, kde není bič a karabáč,

kde všichni herci odloží svou masku

a v tiché noci neuslyšíš dětský pláč.

Věřím . . .

Jirka Boháč