Kostnice

Kostnice je podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých. Je mimořádně podobná podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci. Poté, co podle pověsti jeden ze sedleckých opatů, který do Jeruzaléma cestoval s diplomatickým poselstvím, přivezl z hakeldamského pole hrst hlíny a rozprášil ji na klášterním hřbitově, stal se tento hřbitov takzvaným Svatým polem, nejstarším ve střední Evropě. To vyvolalo zájem o pohřeb v Sedlci a tak se sedlecký hřbitov začal rozrůstat. Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. V roce 1421 byly objekty sedleckého kláštera zasaženy požárem založeným husity, požár částečně zasáhl také stavbu hřbitovního kostelíka. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint z České skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid. Kosti, které použil k výzdobě, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto vyjímečného uspořádání lidských ostatků.