Obec Klokočov
oficiální stránky obce
První písemná zmínka o obci
pochází z roku 1546.
V obci se nachází památný strom
Klokočovská lípa.
více o obci

Historie obce Klokočov

Základní údaje

Nadmořská výška: 535 m nad mořem
Počet obyvatel: 122
První písemná zpráva: rok 1491
Turistické zajímavosti:

Tisíciletá lípa
Zámeček
Kaplička
Pila

Evangelická kaple

Klokočov

Obec Klokočov leží na hřbetu Železných hor, nad údolím řeky Chrudimky a na hranicích dvou krajů – kraje Vysočina a Pardubického kraje. Snad by se ještě slušelo tyto informace doplnit. Obec Klokočov je umístěna v nadmořské výšce 535 m nad mořem a trvale zde žije 122 obyvatel.

Ale kdy vlastně obec Klokočov jako taková vznikla? Legendy vypráví o tom, že pod touto více jak tisíciletou lípou, přespal panovník Karel IV. při své cestě z hradu Lichnice nebo také husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Avšak první písemná zmínka o obci pochází z roku 1491, kdy tehdejší majitelé Jiřík a Václav z Rušínova prodali ves jednomu z nejvýznamnějších šlechtických rodů, Trčkům z Lípy a z Lipnice. Od první písemné zmínky se pak v dalších stoletích Páni v obci střídali. Za zmínku by stál pan Jan Karel Schonowetz z Ungarswertu, který koupil ves v roce 1788 a nechal zde postavit barokní zámek, který je velkou dominantou dnešní obce a od roku 1945 slouží jako rekreační zařízení.

V novodobé historii, konkrétně od roku 1918 neměla obec Klokočov již žádného majitele žádného pána. V období po první světové válce došlo k velkému rozvoji obce, na jejímž území se mimo jiné nacházel i pivovar, lihovar, výrobna mýdel, několik krámů s potravinami, škola, cihlárna atd. V této době měla obec několik stovek obyvatel. V poválečném období dochází k dalšímu rozvoji obce a to především v oblasti zemědělství, regulace vodních toků, výstavba sociálního vybavení, hasičské nádrže, silnic, cest a rekreačních zařízení atd.

Ovšem po celou dobu šla obec Klokočov svým vývojem bez jakéhokoliv obecního znaku nebo vlajky.

 

Bývalá základní škola v Klokočově

pohled na Klokočov

Barokní zámeček

Roku 1788 získal Klokočov a Běstvinu Jan Karel Schönowetz z Ungarswertu, který si hned následujícího roku nechal nad Klokočovskou Lhotkou postavit barokní lovecký zámeček. Od roku 1796 byl Klokočov centrem samostatného statku v majetku čáslavského kupce J. Muchy. Jednoduchá patrová budova s mansardovou střechou sloužila po roce 1945 jako rekreační středisko Východočeských energetických závodů, po privatizaci slouží rekreačním účelům.

zámeček Klokočov

Kaple sv. Jana

Kaple sv. Jana

Kostelík s apsidou a věžičkou pochází pravděpodobně z přelomu 19. a 20. století a stojí na místě jednoho ze dvou popravčích míst. Kaplička sloužila jako místo poslední útěchy před exekucemi.

 

Evangelický kostelík

Klokočov s okolím se stal v roce 1929 součástí farního sboru Českobratrské církve evangelické ve Vilémově, kde byl farářem zbožný a aktivní farář Jan Smetana. Do té doby v Klokočově bylo evangelíků málo (pouze dvě rodiny). Ale přifařením Klokočova k Vilémovu se situace rychle začala měnit. Díky intenzivní a neúnavné práci faráře Smetany se počet evangelíků v Klokočově velmi rozrostl. Do roku 1931v obci samotné přistoupilo k Českobratrské církvi evangelické 80 lidí, připočteme-li blízké okolí, bylo jich 130. K bohoslužbám se scházeli v klokočovské hospodě, toužili však po vlastním svatostánku. Začali tedy sbírat peníze na stavbu svého kostela. Pomoci se jim dostalo i od evangelíků ze vzdálenějších míst, ale tíha budování kostela spočívala na nich. Stavební plány vypracoval chotěbořský architekt Ing. Kruml. Stavba započala 28. září 1933 položením základního kamene a byla dokončena necelý rok po té. Slavnostní vysvěcení českobratrského evangelického kostela v Klokočově se konalo 6. července 1934, v den vzpomínky na upálení Mistra Jana Husa, jehož nám dodnes připomíná nápis nad vchodem „Pravda vítězí“. Po druhé světové válce byla kazatelská stanice přefařena ke sboru v Hradišti, kam náleží dodnes. Bohoslužby se v kostelíku konají v létě každou neděli.

 640px-Klokočov_H._Evangelický_kostel.jpg

Památná lípa

Klokočovská lípa roste na svém místě již od dob knížete Václava, kdy byl kraj pokrytý hustými lesy, protkanými močály a bažinami. Pravděpodobně sloužila jako významný orientační bod na trase středověké obchodní Libické stezky. Vypráví se, že se pod ní zastavil Karel IV. se svou družinou při cestě z královského hradu Lichnice, který roku 1334 vyplatil ze zástavy. Lípa je tak někdy nazývána Královská nebo Karlova. Kmen stromu, měřící téměř 9 metrů v obvodu, je dnes dutý a zjizvený. Aby se vahou svých hlavních větví zcela nerozlomil, svírají ho od roku 1923 železné obruče. V roce 1935 strom citlivě ošetřil profesor Frič, od té doby však došlo k jeho dalšímu poškození. Lípa si sice vytvořila v dutině tzv. vzdušné kořeny a její rány se zahojily vytvořením kalusu, ale jedna z jejích hlavních větví se vylomila a otevřela narušený kmen. V roce 1995 tak musela být znovu opravena: byla ošetřena dutina kmene, došlo k uvolnění ocelového pásu a k zakrytí stříšek nad dutinami jedné z hlavní větví šindelem a laminátem. Kolem stromu byl také vybudován plot, který ochraňuje kořenové náběhy proti odírání. Od roku 1976 je lípa státem chráněna a je na seznamu památných stromů. Lípa byla finalistou ankety strom roku 2008.

Klokočovská lípa

Křížek

Kamenný křížek z roku 1908 stojí pod památnou lípou a nese nápis Pochválen buď Ježíš Kristus.

Hostinec u zámečku

Budova hostince byla vybudována v secesním stylu a nedávná rekonstrukce jí vrátila zpět původní podobu z 19. století. Dnes slouží budova jako penzion a restaurace.

 2601_9_hostinec-u-zamecku-klokocov-ubytovani-chko-zelezne-hory.jpg

Pilka - rekreační oblast

Pod Klokočovem u řeky Chrudimky pracovala vodní pila zařízená na výrobu šindele, tzv. šindelka. V dnešní době je z toho rekreační objekt "Na Pilce" .

Pilka